Pohřební ústav docenta Rakwowitze – textová adventura k popukání

Některé videohry jsou nesmrtelnými legendami, o kterých nicméně málokdo ví. 🤭 V tomhle příspěvku si ukážeme jednu z nich.

Vyšla v roce 2019, ale vypadá děsně staře. Je to záměr. Byla totiž účastníkem (a vítězem) soutěže Tvorba hry pro DOS v tom roce.

Autorem hry je Michal Porteš, kterému tímto děkuju za takový neobyčejný počin… a značně opožděně gratuluju k prvnímu místu v soutěži.

Hra začíná tím, že hlavní hrdina se kdo ví proč probere v chladicím šuplíku v márnici. Ač to není explicitně uvedeno, hráč má za úkol dostat se pryč – takže to je vlastně digitální únikovka. 😉

K ovládání hry slouží myš.
Hráči se nabízí poněkud omezené možnosti: Zkoumej, Jdi, Vezmi, Použij, Otevři.
Za povšimnutí stojí, že nemůže mluvit s těmi několika postavami, se kterými se potká. Takže se s komunikací musí vypořádat jinak, dosti svérázně…

Co se mi na hře líbí:

• nápaditá hlavní myšlenka
• vynikající vtipné hlášky
• jednoduché ovládání
• od určitého místa zábavná možnost přepínání mezi dvěma paletami barev

Co by se případně dalo vylepšit:

• přidat víc míst, postav a věcí, aby hra byla celkově delší
• vyřešit překrývání sebraných věcí (aby nebylo tak složité je vybrat myší)
• přidat možnost volby, jestli hraje on, nebo ona (když DOS a CGA frčely, tak se to tolik neřešilo, ale do dnešní doby by se to pro vystoupení z řady hodilo)

Koneckonců hra má otevřený zdrojový kód. Takže kdyby se mi strašně chtělo, pustil bych se do toho sám. 😁 A kdož tohle čte, může též.

Ha! Všimli jste si toho? Úplně tady chybí obrázky ze hry! 🫣
Ale nevěšte hlavu, na samotný závěr pro vás mám něco lepšího – vlastnoručně vypiplané video s kompletním komentovaným návodem. Příjemnou mrazivou zábavu… 😎

Petr Diblík

Mám rád obvyklou i neobvyklou zábavu, takže jsem mistr mozaikář (Mozaikář.cz), designér počítačových her, odborník na rastrové grafické formáty, jazykový korektor ČJ, překladatel, wikipedista a esperantista.